Pohon na svítiplyn

Svítiplyn nebo též městský plyn je uměle vyrobený technický plyn. I ve světě je znám pod několika různými názvy. V angličtině je označován jako coal gas, případně také slovy town gas či illumination gas. V němčině jako kohlegas nebo také stadtgas.

Svítiplyn vzniká jako vedlejší produkt v koksárnách při tzv. karbonizaci, tj. při zplynování uhlí (zahřívání černého uhlí na teplotu 900 °C při absenci vzduchu). V 19. a 20. století se svítiplyn používal především ke svícení, ale také k výrobě tepla a dokonce jako pohon motorových vozidel.

Co je to svítiplyn a jaké má využití

Svítiplyn se až na výjimky v přírodě běžně nevyskytuje. Uměle je získáván převážně tlakovým zplyňováním hnědého uhlí kyslíkem a vodní parou. Je směsí vodíku (H), methanu (CH₄), dusíku (N), oxidu uhelnatého (CO), v malé míře obsahuje také oxid uhličitý (CO₂) případně ve stopovém rozsahu i několik dalších plynů. Přesné složení svítiplynu se mění podle typu uhlí a teploty karbonizace. Svítiplyn je obdobou koksárenského plynu, který rovněž vzniká při karbonizaci. Svítiplyn má ale lepší vlastnosti, potřebné pro rozvod po městech.

Označení svítiplyn působí samozřejmě oproti sofistikovaným termínům zemní plyn, propan-butan, ropný plyn apod. neodborně a netechnicky. Nicméně přesto nejde o označení slangové. V mnoha zemích byl svítiplyn označován jako městský plyn (angl. town gas, něm. stadtgas). Toto značení bylo odvozeno od jeho používání ve městech, která začal zásobovat světlem a teplem.

Označení svítiplyn (angl. coal gas, něm. kohlegas) je odvezen od světla, které plyn při hoření vydává. Svítiplyn vydává jasný svítivý plamen, který byl charakteristický pro dobové plynové osvětlení. V současnosti se jako svítiplyn označuje rovněž plyn o spalném teple asi 17,6 MJ/m³.

Plynové lampy

U objevení svítiplynu stál zřejmě vlámský chemik Johan Baptista van Helmont (1577–1644), který patrně jako první zadokumentoval jeho samovolný vznik (1609). První veřejné svítiplynové osvětlení bylo zprovozněno v Londýně na Silvestra roku 1813. Šlo zároveň o vůbec první veřejný rozvod energie. V centru Prahy bylo svítiplynové osvětlení v počtu prvních 200 plynových lamp zavedeno roku 1847. Karbonizační plynárna pro výrobu potřebného svítiplynu byla tehdy umístěna v předměstské obci Karlín u Prahy.

Jako všechny nové technologie, byli svítiplyn zpočátku přijímán s nedůvěrou. To tím spíše, že vždy existovalo reálné riziko exploze nebo udušení. Přínos svítiplynu však rychle překonal většinu obav. Při dodržování bezpečnostních postupů se rizika spojená s jeho využíváním ostatně výrazně minimalizovala. – Otrava svítiplynem je v podstatě otrava oxidem uhelnatým, který je ve svítiplynu obsažen (množství CO se liší podle toho z čeho je svítiplyn vyroben).

Konec 19. a začátek 20. století byl i v českých zemích obdobím, kdy začala vznikat rozsáhlá infrastruktura plynáren, plynojemů a potrubních sítí. Svítiplyn se vyráběl v obrovském objemu a byl distribuován do velkých vzdáleností. Našel uplatnění v osvětlování městských veřejných prostranství i domácností, používal se na vytápění i na vaření.

Dnes už nepoužíváme karbonový svítiplyn, ale zemní plyn

Ve druhé polovině 20. století byl svítiplyn postupně vytlačován bezpečnější elektřinou a také stále více dostupnějším a levnějším zemním plynem. Zplyňování uhlí pro výrobu svítiplynu se stalo zbytečným. V Severním moři, ale i jinde byly objeveny velké zásoby zemního plynu, ve střední Evropě se začaly budovat plynovody z Ruska a jiných oblastí na východě euroasijského kontinentu.

V USA byl svítiplyn nahrazen zemním plynem v průběhu let 1940–1950, ve Velké Británii mezi lety 1960–1970, resp. 1977. Během sedmdesátých let byl přešla za zemní plyn velká města v Rakousku. Ovšem ulice a domácnosti Západního Berlína musely na připojení do sítě zemního plynu čekat až do roku 1990.

Na území bývalého Československa probíhala výměna svítiplynu na zemní plyn postupně. Na území Hlavního města Prahy probíhala záměna během let 1974–1988. Podobně probíhal přechod na zemní plyn i v dalších oblastech republiky. V polovině roku 1976 byla ze svítiplynu na zemní plyn převedena veškerá plynová potrubí města Brna. Poslední výrobní zdroj svítiplynu v Praze byl však odstaven až v roce 1996. Teprve tehdy byla tuzemská výroba svítiplynu po 149 letech ukončena.

Ovšem v některých zemích, které disponují velkými zásobami uhlí a malými nebo žádnými zásobami zemního plynu je svítiplyn v domácnostech v i současnosti. Příkladem za všechny budiž Čína.

Další články vztahující se k tématu jízdy na svítiplyn

Přečtěte si také další související články:

• Využívání svítiplynu pro pohon vozidel
• Vozidla s pohonem na svítiplyn v Čechách, na Moravě v českomoravském Slezsku
• Osobní a nákladní automobily na svítiplyn na území ČSR
• Autobusy poháněné svítiplynem na území ČSR