|
Druhy dřevoplynových generátorů
V současné době se dřevoplyn k pohánění automobilů a jiných vozidel či plavidel využívá jen v omezené míře. V Evropě je téměř výhradně doménou různých kutilů nebo milovníků starých vozidel (veteránů). Pokud hledáte vhodnou moderní alternativu k benzinu či naftě, zvolte jízdu na LPG či CNG. Články uvedené v rubrice Historie vozidel s pohonem na plyn vám však pomohou pochopit, že jízda na plyn není nějakým dočasným módním výstřelkem. Jízda automobilem, autobusem či jiným dopravním prostředkem má za sebou více než stoletý a velice zajímavý vývoj. Jestliže hledáte moderní alternativní pohon na plyn, pouze u LPG a CNG máte jistotu, že šetříte přírodu i náklady na provoz auta – zvláště když současně používáte osvědčená motorová aditiva. |
K získávání plynů ze dřeva nebo z dřevěného uhlí byly třeba dřevoplynové generátory. V západních zemích se jim někdy říkalo Gazogene (někdy snad také Gasogene). Před válkou i během války byl licenčně v mnoha zemích vyráběn plynový generátor inženýra Imberta, označovaný také jako Imbertův plynový generátor. S rostoucím počtem výrobců samozřejmě vznikaly jeho modifikace.
V principu byly v době největšího rozkvětu dřevoplynových generátorů na trhu tři základní typy těchto zařízení. Ve všech případech šlo o generátory na nasávaný plyn. Generátor byl umístěn přímo na vozidle a generátor si z něj plyn nasával sám.
Dobová reklama: Národní listy, 1940
Pro zplynování dřevěného uhlí a podobných paliv s odstraněnými prchavými složkami (např. kamenouhelný a hnědouhelný koks) se nejčastěji používal generátor protiproudý. Plyn v něm postupoval zdola nahoru, tedy proti směru klesání paliva. Tento generátor se naopak nehodil pro zplynování dřeva a živičnatých paliv. Při jejich zplynování by se totiž do plynu dostaly všechny zplodiny suché destilace (dehet, kyselina octová, metylalkohol apod.), která probíhá v horních částech generátoru při nižších teplotách. Tyto zplodiny by motor vozidla samozřejmě nadměrně poškozovaly.
Ke zplynování dřeva a podobných paliv (hnědé uhlí, rašelina apod.) byl vyvinut generátor souproudný. V něm se palivo i plyn pohybovaly stejným směrem. Pokud byla redukční vrstva paliva v tomto generátoru dostatečně rozžhavena, byl plyn vyrobený v tomto generátoru bez dehtu a jiných destilačních zplodin. To se samozřejmě ne za všech povětrnostních a jiných podmínek podařilo.
Pro zplynování dřevěného uhlí používal se také generátor příčný. Vzduch do něj vstupoval vodorovně a stejně v něm proudil i plyn. Proudil tedy napříč pohybu paliva, odváděn z protilehlé strany. Zplynovat v příčném generátoru surové dřevo nebylo možné.
Výhody dřevoplynového generátoru:
- Start s využitím obnovitelných zdrojů. – Spuštění spalovacího motoru či jiného zařízení je možné bez pomoci ropy a zemního plynu, což může být přínosné při nedostatku pohonných hmot.
- Ekologičtější provoz. – Uzavřený cyklus uhlíku se jen malou měrou podílí na globálním oteplování a je vstřícný k životnímu prostředí
- Jednoduchý provoz
- Čisté spalování – Hořící dřevo je oproti hořícímu benzinu či naftě méně škodlivé a produkuje malé nebo vůbec žádné saze.
- Široké možnosti pro efektivní a ekonomické využití v různých stacionárních zařízeních (ohřev vody, výroba tepla a elektřiny apod.)
Nevýhody generátorů dřevoplynu:
- Objem (velikost)
- Relativně pomalý start – Při použití běžného dřeva může start trvat i několik minut)
- Dávkování dřeva může u některých typů generátorů dočasně přerušit výrobu zplyňování.
- Zastavení provozu je limitováno (např. zastavení motoru pomocí plynu), protože zbytkové teplo produkuje plyn i po zastavení. Jedním z možných řešení je odpuštění plynu.
- Při zplynování se lignin (jedna z klíčových stavebních složek dřeva) vlivem působení tepla na dřevo přeměňuje na dehet.
- Při zplyňování vzniká oxid uhelnatý. Ten je v mírném rozsahu přirozeně přítomen i v přírodě, ale v nadměrném množství způsobuje otravu.
- Vlhkost přítomná v biomase (včetně suchého dřeva) se během zplynování, chlazení a filtrování kondenzuje, takže vyžaduje zvláštní odvod. Tato úprava vyžaduje asi 25 až 35 % z vytvořené energie dřevoplynu.
Dobová nezbytnost
Shrneme-li poznatky uvedené v tomto článku a v článku Generátor dřevoplynu – Vývoj a inovace, platí dnes – v době kdy svět vyznává maximální komfort – více než kdy dříve, co bylo o dřevoplynových generátorech napsáno v letech jejich největšího rozmachu (během druhé světové války):
„Ovšem nutno přiznati, že ani nejlepší generátorové soupravy nemohou co do pohodlnosti a jednoduchosti obsluhy nahraditi plně paliva kapalná, ale hospodářský zisk (úspora výdajů za palivo až 80%) jest tak veliký, že zvláště v dopravě nákladní lze generátorovému plynu, u nás obzvláště dřevoplynu, předvídati velmi slibnou budoucnost.“
Další tématické články
|