|
Palivo pro dřevoplynové generátory
| V současné době se dřevoplyn pro pohon automobilů a jiných vozidel či plavidel využívá jen v omezené míře. V Evropě je téměř výhradně doménou různých kutilů nebo milovníků starých vozidel (veteránů). Pokud hledáte vhodnou moderní alternativu k benzinu či naftě, zvolte jízdu na LPG či CNG. Články uvedené v rubrice Historie vozidel s pohonem na plyn vám však pomohou pochopit, že jízda na plyn není nějakým dočasným módním výstřelkem. Jízda automobilem, autobusem či jiným dopravním prostředkem má za sebou více než stoletý a velice zajímavý vývoj. Jestliže hledáte moderní alternativní pohon na plyn, pouze u LPG a CNG máte jistotu, že máte pod kontrolou náklady na provoz i ekologii provozu – zvláště když současně používáte prověřená motorová aditiva. |
Dřevoplynové generátory mohly být založeny nejen na principu zplynování suchého surového dřeva, ale také na principu zplynování dřevěného uhlí, koksu, rašeliny, antracitu a dalších podobných surovin. V Sovětském svazu zpracovávali k tomu účelu slámu, jinde zplynovávali rákos, dřevěný odpad, skořápky a jádra olejonosných rostlin, samostatně nebo slisované do pelet společně s rozmělněným černým uhlím.
Některá vozidla jezdila na zplynovaný starý papír slisovaný do briket. Dřevo a dřevěné uhlí byly však palivem nejvhodnějším a široce používaným v mnoha různých generátorech. Nevyžadovaly žádný speciálně konstruovaný generátor, poměrně snadno se zapalovaly, produkovaly snesitelné množství popele a měly dobrou výhřevnost.
Doporučovalo se používat dřevo vysušené alespoň jeden rok po poražení, kdy mělo mít jen asi 20 % původní vlhkosti. Bylo však nutné ho rozřezat a pak nasekat na drobné špalíčky. Ty měly podle velikosti generátoru délku od čtyř do osmi centimetrů. Za nejvhodnější bylo považováno bukové, případně jiné podobně měkké dřevo.
Dobová ilustrace: Nákladní automobil pohonem na dřevoplyn, válečná léta.
Autor neznámý. Zdroj: abcHistory.cz
Pokud se jako generátor paliva používalo dřevěné uhlí, za dobré se považovalo uhlí nedrobivé. Zdánlivou výhodou dřevěného uhlí byla jeho menší spotřeba. Oproti dřevu má totiž větší výhřevnost (asi 2 : 3). Ovšem, vzhledem k tomu, že specifická váha dřeva je větší, zaujímala obě baliva přibližně stejně velký prostor.
Při zplynování dřevěného uhlí se rozhodně více a rychleji zanášely filtry generátoru. Generátory také trpěly vysokou spalovací teplotou. Byla tedy nutná jejich častější údržba. – Čistit bylo každopádně nutné všechny druhy generátorů a to minimálně jednou týdně, kdy to zabralo minimálně jednu hodinu.
Nelze samozřejmě zapomínat ani na to, že manipulace s dřevěným uhlím byla méně čistá. Ne vše, co snesl závozník nákladního automobilu oblečený v pracovních montérkách byl ochoten podstoupit čistě oblečený řidič osobního vozidla. Nicméně i civilní řidič si musel dopředu nařezat a nasekat dostatečné množství špalíčků dřeva.
Přes zjevné limity, které si dvojnásob uvědomuje moderní řidič zvyklý na komfort posledních desetiletí, dřevo a dřevené uhlí byly dvě nejpopulárnější paliva pro dřevoplynové generátory. Výhřevnost plynu vzniklého z generování dřeva a dřevěného uhlí byla přibližně stejná (900–1.400 kal/m2).
Kamenouhelný a hnědouhelný koks, rašelina, antracit nebo hnědé uhlí se ukazovaly jako méně vhodná paliva generátorů. Produkovaly vyšší obsah popele, který se rychle spékal do škváry a ucpával generátory. Nutno mít také na mysli, že ke zplynování těchto komodit byl nutný generátor speciálně konstruovaný na tento druh paliva.
Další tématické články
|
