Glosář

aditiva
přídané látky v obecném smyslu; na webu ŠlápniNaPlyn.cz máme samozřejmě na mysli motorová aditiva, která se do motorů aut, autobusů a jiných motorových strojů přidávají pro zlepšení výkonnosti, k prodloužení životnosti motoru a také jako preventivní ochrana před některými druhy poškození

butan
hořlavý, bezbarvý, snadno stlačitelný plyn bez zápachu; je jednou ze dvou složek zkapalněného ropného plynu LPG; známého také pod starším názvem propan butan (viz heslo LPG)

CO₂
viz heslo oxid uhličitý

CNG
stlačený zemní plyn (Compressed Natural Gas); v posledních letech stále více používán jako palivo pro pohon motorových vozidel

dieny
nenasycené uhlovodíky, které v motoru vozidla polymerují a vytvářejí pryskyřici, která zanáší systém motoru

Erdgas
německé označení pro CNG

Flüssiggas
německé označení pro LPG

GPL
italské označení pro LPG

LPG
zkapalněný ropný plyn (Liquefied Petroleum Gas); už několik desetiletí se masově používá jako palivo do spalovacích spotřebičů a vozidel; je znám i pod starším názvem propan butan (viz hesla propan a butan)

metan
jednoduchý uhlovodík, jehož hlavním zdrojem je zemní plyn; při běžné teplotě netoxický plyn bez barvy a zápachu, lehčí než vzduch

oktanové číslo
jedna ze základních charakteristik paliv do spalovacích motorů; vyjadřuje odolnost paliva proti samozápalu (projevuje se jako tzv. „klepání ventilů“) při kompresi ve válci spalovacího motoru; oktanové číslo je uváděno na označení paliva, na stojanech benzínových pump apod.; LPG má oktanové číslo 101–110, zemní plyn má oktanové číslo 130

olovo
těžký toxický kov (lat. plumbum); má velmi nízký bod tání a je dobře kujný a odolný vůči korozi; přítomnost olova v palivu prodlužuje životnost motorů, nicméně z ekologických důvodů se přechází na paliva s nízkým obsahem olova; do motorů s pohonem na bezolovnatý benzin i na LPG / CNG je pak ovšem vhodné přidávat adivitní mazivo (viz heslo aditiva)

oxidy dusíku
vznikají jako nežádoucí vedlejší produkt v technických zařízeních, kde dochází ke spalování vzduchu za vysokých teplot; uvolňuje se mimo jiné při spalování motorového paliva

oxid siřičitý
jedovatý plyn, jeden ze dvou oxidů síry; bezbarvý, štiplavě páchnoucí; vzniká při spalování síry

oxid uhelnatý
bezbarvý plyn bez chuti a zápachu (ve starší terminologii kysličník uhelnatý, CO), lehčí než vzduch, nedráždivý; v přírodě je přítomen v nepatrném množství v atmosféře; v nadměrném množství způsobuje otravu (blokuje přenášení kyslíku krví neboť jeho vazba s hemoglobinem je 200× až 300× pevnější než vazba kyslíku)

oxid uhličitý
bezbarvý plyn bez chuti a zápachu (CO₂); při vyšších koncentracích může v ústech vytvářet slabě nakyslou chuť; těžší než vzduch; vzniká reakcí uhlíku s kyslíkem (spalováním); podílí se na vzniku skleníkového efektu

propan
normálních podmínek bezbarvý hořlavý plyn bez zápachu, výrazně těžší (1,55×) než vzduch; dá se snadno zkapalnit a udržet v kapalném stavu pod nepříliš vysokým tlakem; ve směsi se vzduchem snadno exploduje; součást běžně používané topné směsi známé jako propan butan (viz heslo LPG)